Motto: ÚKOL MUSÍ BÝT SPLNĚN.
Vzpomínka na 22 hrdinů
Už téměř třičtvrtě století (74 let) uplynulo od tragické události, ke které došlo v nočních hodinách 13.října 1944 na vrcholu hory Släme v Nízkých Tatrách. V ten osudový den na tomto místě zahynulo po nárazu letounu LI-2 na jmenovaný vrchol po zásahu německého nočního stíhače 13 čs. a 6 ruských (sovětských) vojáků a tříčlenná posádka přepravující se na pomoc Slovenskému národnímu povstání.
Už po dvacátéčtvrté organizovali žilinští výsadkoví veteráni pod taktovkou nestárnoucího a energií sršícího Františka Glattera vzpomínkový pietní akt jak na vrcholu Släme, tak i na hřbitově v Nicovu v Lipt. Mikuláši a památníku Krpáčovo. Letošní ročník byl proti minulým jednodenním setkáním dvoudenní s ubytováním v chatě Limba v obci Bystrá. Dosavadní program byl rozšířen o zhlédnutí a položení věnce u památníku příslušníků 2.paradesantní brigády Krpáčovo a památníku v Německé, kde slovenští gardisté vraždili účastníky SNP, partyzány a jejich podporovatele. Když jsme procházeli na hřbitově Nicovo mezi stovkami hrobů bojovníků padlých za naši svobodu uvědomovali jsme si, kolik utrpení, bolesti a krve nabytí této svobody stálo. O to víc vystupují v současnosti do popředí tyto tragické události v konfrontaci s některými tzv. historiky jak zahraničními tak i našimi, kteří znevažují, překrucují a zlehčují nacistickou ideologii, glorifikují „genialitu“ Hitlera a všech jeho pohrobků. V poslední době tyto tendence sílí a jsou jich plné deníky, časopisy a televize. Pietní akt Släme je jedním ze způsobů, jak těmto nepřátelským tendencím bránit a ukazovat pravdivou minulost.
Kolikrát, když jsem se drápal na vrchol Släme (1514 metrů), jsem tuto horu proklínal a to nejen proto, že si vzala životy 22 lidí, ale i proto, že těch posledních 500 metrů je nekonečných. Někdo před lety vtipně poznamenal, že hora je rok od roku vyšší, strmější, že se na ní nachází méně kyslíku. Kolikrát, když byly nohy těžší a těžší a plíce praskaly jsem si říkal, jestli je mi to zapotřebí, už mě sem nikdo a nikdy nedostane. Určitě si něco podobného mysleli i další účastníci. Když se ale nakonec člověk na ten „Mount Everest“ vydrápe a stojí s ostatními co také zvítězili tak si říká, že ta trocha námahy, potu a odřených pat je jen nepatrným projevem úcty a poděkování těm, kteří na této hoře zahynuli. A tak si nakonec řekne, že to zkusí ještě, příští rok, a tak nějak podobně si to opakuje každý rok.
Letošního pietního aktu se účastnilo přes padesát veteránů a příznivců. Ta letošní „slabší“ účast mohla být ovlivněna tím dvoudenním konáním. Jestli pokračovat touto organizací, nebo se vrátit k těm předchozím si musí vyhodnotit žilinští veteráni. Těm patří poděkování a uznání a hodně trpělivosti i zdaru do dalších ročníků této tak krásné a záslužné akce.

Kol. Miroslav Řepka
19.10.2018 20:54:03
kvvprostejov
Předseda KVV Prostějov, z.s., plk.v.v., Ing.František Stavný
Předseda KVV Prostějov, z.s., plk.v.v., Ing.František Stavný
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one